Opuštěné farmy na Islandu
Opuštěné farmy jsou zcela zvláštním fenoménem na Islandu. Mnohé ty domy na první pohled vypadají, jako vybydlené a zdevastované nepřizpůsobivými občany, jak to známe z našich krajin. Ale pro odpověď se musíme trochu podívat do dávnější i méně dávné historie Islandu. Většina farem byla založena před řadou století a jejich provoz po generace stačil na skromné uživení jejich obyvatel. Leč – ne vždy měli hospodáři své pokračovatele a na mnoha místech i krutě zasáhla příroda – ledovcové povodně při erupcích sopek a sopečný popel zdevastovaly úrodnou krajinu a změnily ji v öræfi – pustinu, zemi bez života. Takže obyvatelé neměli jiného zbytí, než svoje dosavadní sídlo opustit. A pak je tu ještě jeden důvod – zhruba od začátku 20. století, ale zejména od konce II. světové války, se začal na Islandu poměrně rychle rozvíjet hospodářský život – vznikaly továrny na zpracování ryb, začalo budování silnic a rozvíjet se automobilismus, rybářství použitím moderních lodí dosahovalo dříve nedosažitelných výnosů, malé vodní elektrárny začaly dodávat elektrickou energii. Trochu obrazně se říká, že během 20. století Islanďané udělali skok ze středověku do současné moderní doby. A právě tehdy mnozí farmáři opouštějí své usedlosti a jdou do měst za lepším a snazším výdělkem. A počet opuštěných farem nebývale roste. Jen nepatrná část jich byla posléze přeměněna na “chalupy” k trávení volného času. Většina se rozpadá, ponechána svému osudu. Z některých zůstalo v terénu jen několik sotva postřehnutelných rozvalin, někde zůstal osamělý strom či branka do hřbitova, který u farmy býval, jiné dodnes ční v krajině jako přízračné připomínky starých časů.
Ale Island je zvláštní země, ve společenské paměti jsou uchovávána všechna místa, kde někdo – byť před mnoha desítkami let, či dokonce staletími, žil. A tak na jen trochu podrobnějších mapách jsou zachycena všechna místa, kde jsou, či kdysi byly farmy. Pokud je farma opuštěna, je její název uveden v závorce. A také v krajině můžeme narazit na ukazatele s přeškrtnutým symbolem domu, názvem a letopočtem, kdy farma byla opuštěna, které upozorní kolemjdoucího, že v těchto místech žili kdysi lidé… A člověku to pak nedá, aby se nezastavil a myšlenkami nezabloudil k těm bývalým osadníkům…