Photoblog

Reynisfjara nebo také Black Sand Beach na nejjižnějším cípu Islandu nedaleko městečka Vík í Myrdal patří k nádherným a zajímavým místům ostrova – bohužel však také – díky blízkosti Okružní silnice č. 1, i také k nejvíce navštěvovaným. Kdysi poklidné, téměř neznámé místo na konci úzké štěrkové cesty, je dnes dosažitelné po asfaltové silnici. Vedle […]

Rauðibotn (Červené dno) je mohutný kráter v jižní části vnitrozemí poblíž stezky Fjallabak Syðri (F 210). Protože není příliš “na ráně”, budete tu nejspíš sami. Ke kráteru se lze dostat po silnici F 210 z východu. Před brodem přes řeku Hólmsá je krátká odbočka doprava na malé parkoviště, odkud vede zřetelná pěšina (dříve se sem […]

Vestrahorn (též Vesturhorn) – Západní roh patří k nejfotogeničtějším místům na Islandu. Nachází se jen několik kilometrů od Höfnu při cestě vedoucí na špici poloostrova Stokksnes. Tam je maják a radar islandské pobřežní stráže (dříve patřil USA). Ovšem o tohle nám nejde – to podstatné je pohoří s ostrými vrcholky a zátoka s písečnými dunami. […]

Herðubreið – zdaleka viditelná stolová hora ve východní části islandského vnitrozemí je sopka stará zhruba deset tisíc let, jejíž zvláštní tvar vznikl při podledovcové erupci. Na Islandu se jí žádná jiná hora nepodobá a tak i zřejmě proto básník Sigurður Jónsson (1878-1949) ji v jedné své básni nazval Královnou hor. (“Královna hor, moje matka. Tak […]

Loðmundarfjörður – jeden z fjordů na východě Islandu, který může být nazván “koncem světa”. Přístup do něj není příliš snadný – z malého městečka, spíše vesnice, Bakkagerði na konci silnice číslo 94 pokračuje cesta s číslem 946 asi deset kilometrů a poté se změní v horskou cestu F 946 o délce zhruba 25 kilometrů. Její […]

Po Islandu lze cestovat místní autobusovou dopravou, malinko stopem – i když to může být zdlouhavé, protože na okružní silnici většinou krouží turisté a ti nejsou nijak vstřícní brát si do auta stopaře, nebo na kole – což je doslova šílené, neboť neustále v protivětru ☹, takže nejlépe se cestuje půjčeným či vlastním autem. Hodně […]

Na poloostrov Langanes, což je takový “prst” ukazující snad na Norsko, odkud připluli první stálí osadníci na Island, jsem poprvé vkročil v roce 2008 a potom v roce 2018 a 2021.  Kromě opuštěných farem a opuštěné rybářské vesnice Skálar, zbytků po americkém radaru na vrcholu hory Hrollaugsstaðafjall, majáku Fontur a vyhlídce pro pozorování ptáků návštěvník určitě […]