Laki
Erupce sopky Laki v ruce 1783 napsala bezesporu jednu z nejtemnějších stránek v dějinách Islandu. Několik měsíců trvající aktivita sopky vytvořila lávové pole o rozloze téměř 600 km2, objem lávy činil zhruba 16 km3, do ovzduší bylo vrženo asi 400-500 milionů tun sopečných plynů… Otrávené pastviny způsobily úhyn asi 50 % skotu a 80% ovcí a v hladomoru, který následoval, zemřelo asi devět tisíc Islanďanů (z celkové populace okolo 40 000 obyvatel). To byla tak velká katastrofa, že dánský král (Island tehdy patřil pod dánskou korunu) uvažoval o přestěhování přeživších Islanďanů do Dánska s odůvodněním, že “Island je zemí, kde se nedá žít”. To ale Islanďané odmítli.
Dnes je Laki vyhledávaným a oblíbeným cílem turistů z celého světa. K sopce, která se nachází v jižní části vnitrozemí, vede horská silnice F 208, vyhrazená pouze pro vozidla s pohonem 4×4. Cestou je nutné překonat několik nepřemostěných řek. Na začátku se může cestovatel pokochat úžasným kaňonem Fjadrágljúfur, za druhým brodem pak pohledem na krásný vodopád Fagrifoss.
Hora Laki se tyčí do výšky 823 m n. m. uprostřed řady asi stovky kráterů o délce 25 km. Z vrcholu je kruhový výhled na okolní krajinu, kráterové pukliny a směrem k severu na okraj ledovce Vatnajökull. Lávové pole je dnes pokryté silnou vrstvou mechu. Celá oblast je přírodní rezervací a je nepřípustné se pohybovat mimo vyznačené stezky.
I když za uplynulých téměř 250 let sopka žádnou aktivitu neprojevila, nikde není řečeno, že se nemůže “probudit” k životu. Vždyť i na poloostrově Reyjkanes sopky “spaly” osm století a v současné tam už několik let probíhají opakované erupce. Pak věřte sopkám…
