Na konci světa…

Loðmundarfjörður – jeden z fjordů na východě Islandu, který může být nazván “koncem světa”. Přístup do něj není příliš snadný – z malého městečka, spíše vesnice, Bakkagerði na konci silnice číslo 94 pokračuje cesta s číslem 946 asi deset kilometrů a poté se změní v horskou cestu F 946 o délce zhruba 25 kilometrů. Její povrch je docela dobrý, normální prašná cesta, jakých je na Islandu bezpočet, ale “háček” spočívá v tom, že vede přes dvě horská sedla, kde je velmi, ale opravdu velmi příkrá. Prostě kolmo na vrstevnice. Hned v prvním sedle se naskytne pohled na zajímavou narůžovělou horu Hvítserkur s výraznou římskou číslicí XI. Bůh ví, proč příroda “zvolila” právě tohle číslo. Z druhého sedla se už otevře pohled na hladinu Loðmundarfjörðu. V něm bývalo více než deset farem, dnes už jsou všechny opuštěné – většina v rozvalinách. V roce 1860 zde žilo 143 lidí, poslední obyvatel odtud odešel v roce 1973 – z farmy Sævarendi. Po strmém sjezdu z horského sedla až na úroveň moře nás cesta dovede k bývalé farmě Klyppsstaður (zbylo z ní už jenom několik zdí) s dřevěným kostelíkem Klyppsstaðarkirkja a malým hřbitůvkem. Okolo farmy teče říčka Kirkjuá (Kostelní řeka), která nedaleko tvoří malý vodopád. Krásné místo pro návštěvníka, ale pokud si člověk představí, jak drsný zde musel život být, daleko od civilizace, kdy v zimě je i ta jediná cesta přes hory neprůchodná, pak se nediví, že odtud lidé odešli.
Byl jsem tady třikrát (2006, 2008 a 2015) a doufám, že sem ještě někdy zavítám.