Seljanes

Seljanes je bývalá, dávno opuštěná, farma, snad kdysi malá rybářská vesnice, téměř na konci silnice F 649, vedoucí těsně při mořském břehu podél Ingólsfjörður a Ófeigsfjorður. Ta neudržovaná, kamenitá cesta, kterou při bouřlivém počasí místy zaplavuje příboj, napovídá, co zbloudilce do těchto končin čeká. Opuštěné, rozpadající se dřevěné baráky, trosky zemědělského nářadí, traktor, který už dávno dosloužil a pozvolna se nechává rozežírat rzí ze slaného mořského vzduchu, a spousty naplaveného dřeva, které nikdo nesbírá a nevyužívá. Přitom v dřívějších dobách bylo toto vyplavené dřevo vítaným darem moře. 
Možná Bůh zanevřel na tenhle kout Islandu a lidé jej proto opustili… Tady na člověka padne tíseň a nic na tom nezmění ani pohled oknem dovnitř jednoho domu, kde to vypadá, jako by lidé odešli velmi nedávno a měli v úmyslu se vrátit, ale ten návrat se už neuskutečnil.

Byl jsem tu několikrát, a i když za horským hřebenem, který je nutné překonat, svítilo slunce, tady ležely vždycky mraky na zemi… možná to byla náhoda, možná je tady takové bezútěšné počasí stále. A tak jediné, co se tu “tváří vesele”, jsou barevné bójky od rybářských sítí.