Bebafoss

Za tenhle název vodopádu mohu já. Před několika roky mě na tenhle krásný vodopád upozornil kamarád Filip, který má přezdívku Beba (ví bůh, jak k ní přišel). A protože na žádné z map, které jsem měl k dispozici, jsem nenašel jméno tohoto vodopádu na řece Markarfljót, dovolil jsem si ho “pokřtít” podle přezdívky Filipa. Slovo foss je islandské a znamená vodopád. A islandština si dost libuje v nejrůznějších – pro nás těžko pochopitelných – složeninách, tak snad ten název, který jsem mu dal, není příliš velkým prohřeškem vůči lingvistice.
Vodopád se nachází v jižní části vnitrozemí na spojce silnici F 210 a F 225 a je dosažitelný pouze autem 4×4. Cesta k němu, ať ze severu či z jihu, není nijak snadná; z civilizace je to v obou směrech nejmíň padesát kilometrů. A tak zde nebývá nikdo.
Poprvé jsem ho viděl v září 2017, letos jsem u něj byl v červenci – to bylo neuvěřitelně krásné počasí – a pak ještě jednou v srpnu. Z každé návštěvy jsou v galerii tři fotografie. Při každé návštěvě měl vodopád a jeh okolí jinou atmosféru. Při červencové návštěvě se mi od něj nechtělo ani odejít. Ten namodralý kopec, co vyčnívá na prostředních fotkách není nic jiného, než slavná Hekla.